Mám trošičku naváto.

Připalte mi, Agatho.

Beze všeho, milý synku,

není kouře bez ohýnku.

 


 

Ve Voroněži tak hustě sněží,

130 lajtnantů v postelích leží.

Potí se, lemtají čajíčky s medem.

Chřipka je úporná, s tím houby svedem.

Na plakát napsal chlap v kožichu:

Alexandrovci UNPLUGGED (potichu).

 


 

Zase bude lečo, děti. Bez zbytečných otázek!

Váš tatíček Arcimboldo zkazil další obrázek.

 


 

Anka má, Anka má

šněrovačku s krajkama.

To, že nosí dámské prádlo,

že podvazky ukrývá,

nikoho by nenapadlo,

když Dianu zazpívá.

Anka má, Anka má

v sobě zmatek místama...

 


 

V hoře svalů tvrdé zvenčí

křehká duše. Nevěříte?

Že vám to nic neříká?

To Muhammad Ali venčí

(vy chytřejší už to víte)

Muhamada Alíka.

 


 

Jelikož je vážně dobrá v jádru,

Adina mi špachtlí míchá sádru.

Vtom řekla větu, kterou svět

až později měl uslyšet.

Vzkypěl hněv v těle oblém.

Ach, houstne, máme problém!

 


 

Na velkém turné po Číně

Björn s Bennym podlehli angíně.

Zklamání lidu kruté,

protáhlé tváře žluté.

Neplačte, potomci velkého Maa.

Koncert se neruší. Přichází AA!

 


 

Na svůj věk jsi, milý Sašo, veliký,

a když míváš na tkaničkách uzlíky,

rozvaž je, nesekej a nebuď komický

s tvrzením, že je ten uzlíček „gojdický“.

 


 

Milá mámo, mělas pravdu,neměl jsem se ženit hned.

Tancuju, jak Ginger píská. Chci zas k tobě! Tvůj syn Fred.

 


 

Dvě protézy a sedm prstů v tahu,

bezpočet stehů plus permanentní dlahu.

Nemohu spát a léčím choré nervy.

(Joy Adamson a její život se lvy)

 


 

Plahočil se od svítání po Blueberry Hill.

Když bandaska přetékala, trubku naplnil.

Je to vášeň, chraptí Satchmo, černý jako mour.

Honem domů na Basin Street k mámě na žahour.

 


 

Nedotýkej se mých kruhů!

Tělesa rozmanitých druhů

celou noc topím v kapalině,

amforu, mince, koňské žíně.

Únavou z kůže vyskočím.

Nech být mé kruhy u očí!

 


   

Achille, obmyslný reku,

mytologická pýcho Řeků,

vydechneš s šípem v noze!

Proč za válečným vozem

chceš ze všech možných Hectorů

smýkati dolů, nahoru,

chudáka Berlioze?

 


 

Nad Wallesem oblak měsíc půlil,

ke mně se ve tmě Jethro tulil.

Kde se vzal, minstrel jurodivý?

Jde trochu hrůza z jeho hřívy.

Laskání, vazba zpětná.

Bože, to není flétna!

 


     

Potkal v polích Camus Zolu,

pochválil mu kamizolu.

Z hlediska rýmu milá náhoda,

pochybnost ve mě ovšem zahlodá.

Potkat Albert Andersena,

lichotka je vyloučena.

 


   

Denně mi píše ňáká Austenová,

pokaždé stejně – pozdrav a dvě slova.

Rozum a cit, tak hraj si, tvoř a jihni,

velká ryba je zatím potěr v líhni.

Jednou ji chytíš, říká Austenová.

Průhlednej chlap to musí zkoušet znova.

Rozum a cit vždy v dostatečné míře.

Spálený Jan si fouká na puchýře.

 


 

Je vskutku hrozný pohled na chodníky.

Arbes zas venčí svoje štrajchpudlíky.

Exkrement sebrat? Na to kašle léta.

Zpychl, když vyšla jeho romaneta.

 


 

Zpoza zdi bohnické slyšet slova sprostá.

Personál nenašel chovance Ariosta.

Je pryč! S ním Roland zuřivý.

To se pan primář podiví!

 


 

Vzpomeň si Matouši na Bibli.

To jsme se s Lukášem vyblbli.

Zbaštili nám to do puntíků, čárek,

včetně těch bludů, co vymyslel si Marek.

 


 

Co já se kastrolů od pudingu namyla.

Kingsley byl tou značkou dočista posedlý.

Občas,když nad šálkem čaje jsme usedli,

o věrném přátelství vyprávěl Amise a Amyla.

 


 

Pravdu je třeba říkat - Aleš má krátké nohy,

pro tento handicap nevidí do výlohy.

Tolik on postrádal končetin kousíček,

až pod ně stvořil si nádherný Špalíček.

 


 

Kde ses tak upravil? Já ti jednu vrazím.

Dýchni na mě. Slivovice. Styď se Aškenazy!

Nevolno je mi. V hlavě zvláštně duní.

Putovat chtěl jsem za švestkovou vůní.

 


   

Papá Hemingwayi, tahle by vás chtěla.

Těší mě, říkej mi mulatka Gabriela.

Oblá jak zelené pahorky africké.

Trochu ji potěšit zdá se mi nadlidské.

Divoká jako tornádo. Já mizím. Sbohem, Amado!

 


 

Když posté kreslil kapustnici

a úspěch nikde, spálil skici.

Za moře odplul, znechucený zcela,

tam spatřil polévku od Campbella.

Pár tahů, bílou paspartu,

Andy je králem pop-artu.