Známého mima k české kytaristce

na lince Praha - Ostrava

posaditi je troufalost.

Nepředstavujte Turbu Lence!

Vír si s letounem pohrává.

S pasažéry to hází dost.

Když se čerti žení, když do toho praští,

pazourou čerchmantskou

na bibli satanskou

musejí přísahat,

že v nich soucit není, že jsou plní zášti

a dobrem nezhřeší,

peklíčko vezdejší,

líbezný sirný smrad.

Napsal bych ti, Lauro, knihu sonetů.

Od Petrarcy četla by sis rýmy.

Uchopiv brk, strachem metrum popletu,

tygři tví, ti básnit zabrání mi.

Počuj, Ponti, pre Sophiu Loren

bol si azda ozaj starý koren.

Voliérou, ptačím zpěvem zvonící,

bloumá Ludvík Souček s dlouhou jehlicí.

Pak otevře dvířka, zvednuv páku,

a sleduje cestu slepých ptáků.

Osudy fanynek budou dost pochmurné.

Kapela Luetik vyráží na turné.

U první dámy šansonu zazvonil večer mim.

Očima hledal koupelnu a hnal se ke dveřím.

Pak Hana pěla do dálky:

Mám vanu plnou Fialky.

Navážel se John Lee Hooker do syna,

proč že s blues si diletantsky začíná.

Piano, kytara, foukačka,

z nich smutek černej chlap vymačká.

Oh, boy!

Hoboj???

Těžké boty, číro v barvě brčálu,

bude koncert, tak se tlačím do sálu.

Visací zámek, Clash a Mrtvá schránka,

zlatý hřeb - sbor Lubomíra Punka.

Už si ten lump a kořalečník

navěky hodil lehára.

Pohřeb se záhy uskuteční,

až hrobník jámu vyfárá.

„Ať v pekle shnije za své hříchy!“

(veselá vdova škytá smíchy).

Jak jste ho našel, sire Stanleyi?

Čtenářstvo ptá se stále častěji.

Povím to jednou a již nikdy více:

10,20,30 ... Livingstone v Tanganice.

Když jsem si pravici výpraskem namoh´,

z vděčnosti pozval mě na sachr Masoch.

Žil kdysi Edward Lear v Anglii,

tvrdil, že zvláštní verš vyvíjí.

Zvládne jej každý, chce to cvik,

a dal mu jméno limerick,

ten bystrý Edward Lear v Anglii.

Pověřil pop povaleče Semjona,

aby vyhnal z Lermontova Démona.

Sedl básník za stůl s exorcistou,

pili vodku křišťálově čistou.

Démon, ten se po pár číškách nezlomí.

Vyhnali jen večeři a vědomí.

Lombroso má neskutečnou depku.

Zoufale shání unikátní lebku.

Jaro ty chmury zaručeně spraví.

Na vás jsem čekal, pane Krivohlavý.

Z Brazílie dostal Ira depeši,

hoši jedou domů. To se potěší.

Jak vypadají, nemá ani tuchu,

naposled ty kluky viděl v duchu.

Zná jen zběžně proces výrobní -

jako vejce vejci jsou si podobní.

Přitroublý Zeus v podobě labutě

chtěl lásku krásné Lédy dosíci.

Ten starý dyslektik pochybil třeskutě.

Nech pana Ladu v rodných Hrusicích!

Kdyby měl Li-Po mobil

a kredit držel v cajku,

v přízni by vám pobyl,

co zprávička, to haiku.

Posílám kresbu z Lesbu, bájného ostrova.

Jsme na ní Blanka, Dana, já a neteř švagrova.

Liběna, Nora, Zoe, všechny kromě Slávky.

Ta husa sapfická si nechce sundat plavky.

Sčítání římského lidu

proběhlo poměrně v klidu.

Loukotková to měla v okamžení.

Výsledek zněl, že v Římě lidu není.

S tím bumerangem zbytečně čas ztrácím.

Mám to zkrátka jako křovák v ruce.

Kolii zkusím roztočiti prudce.

A vida, jde to. Lassie se vrací.

Vzpomeň si Matouši na Bibli.

To jsme se s Lukášem vyblbli.

Zbaštili nám to do puntíků, čárek,

včetně těch bludů, co vymyslel si Marek.

Své dlouhé punčoše přezdívám Pipi,

leckdo se na mě skrz prsty dívá.

Občas tu o mě prý kolují vtipy.

Paní Lindgrenová, vaše sedativa...

Vylily Stepfordské paničky

i s dítky plastové vaničky.

Rosemary pije gin a žvýká párátko.

Nekoupe. Proto má dál svoje děťátko.

Před Rudolfínem v mrazu Lidušky.

Kapesníčky si chrání průdušky.

Od orchestru až po kutálku,

měl jsi pravdu, milý Hálku,

čekají v jednom kuse

na svého muzikuse.

Agnostici s empiriky hráli vybíjenou.

Prudká rána do ramene. Locke, na viděnou!

Samotářský Nietzsche podával jim míče,

jinak s nimi samozřejmě nesouhlasil v ničem.

Při světle louče psaní se vleče.

Longfellow v příšeří vzteky by brečel.

Žárovku mít o síle dvou set Wattů,

za noc by zvládl zvěčnit Hiawathu.

Eric Lambert přišel k ránu

z posezení veteránů.

Marně hledal v kapse klíče, darmo sahal po zvonku.

Dvacet tisíc zlodějů mu vzalo celou garsonku.

Posloucháme rádi staré vinyly,

nevadí nám vůbec, že jsou mono.

Jen John bývá znuděný a unylý,

peskuje nás, že to není Ono.